-
Název datasetu
-
Vývoj židovského osídlení Olomouce: Geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021
-
Typ datasetu
-
geografická data
-
Vlastník datasetu
-
Univerzita Palackého v Olomouci
-
Tvůrci datasetu
-
CAHOVÁ, Ivana
-
BARVÍŘ, Radek
-
CHALUPNÝ, Václav
-
LAPISZOVÁ, Kateřina
-
NIKLOVÁ, Pavlína
-
PAPOUŠEK, Miroslav
-
POSPÍŠIL, Jakub
-
ŘEZNÍČKOVÁ, Anna
-
SVOBODNÍKOVÁ, Nikola
-
Přístupnost datasetu
-
omezená přístupnost
-
Podmínky přístupu/licence
-
Přístup udělují pověření zástupci vlastníků datasetu na základě badatelského dotazu (kontaktní adresa: ivana.cahova@upol.cz)
-
Datace vzniku dataseu
-
15.3.2021–15.3.2022
-
Časové pokrytí
-
1180–2021
-
Geografické pokrytí
-
Olomouc–město a okolí
-
Olomouc – City and Surroundings
-
Klíčová slova
-
Židé v Olomouci
-
vývoj židovského osídlení Olomouce
-
sčítací operáty pro Olomouc-město z let 1857, 1880, 1890, 1921
-
transportovaní Židé z Olomouce
-
Počet záznamů
-
6006
-
Jazyk datasetu
-
český
-
Obsah
-
Dataset, sloužící jako báze pro geoprostorovou a kvantitativní analýzu v podobě tištěné a digitální mapy Vývoj židovského osídlení Olomouce: Geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021, obsahuje geokódovaná data získaná hloubkovým výzkumem archivního a publikovaného pramenného materiálu a rešeršemi dosud publikovaných poznatků k dějinám židovské komunity v Olomouci pro sledované období 1180–2021.
Dataset obsahuje údaje o jednotlivcích, kteří se dle oficiálních statistik pro příslušná období hlásili k židovskému vyznání, respektive při sčítání lidu uvedli židovské vyznání (od r. 1857), národnost (od r. 1918), pro období 1939–1945 osoby registrované v seznamech na základě Norimberských zákonů. Zaznamenány jsou též institucionální objekty přímo spojené se životem židovské obce (synagogy, modlitebny, hřbitovy, obecní domy a dům rabína) nebo jí zřízené (sirotčinec, chudobinec, starobinec).
Dataset byl pro potřeby výsledné kartografické vizualizace strukturován do sedmi barevně odlišených období, reflektujících základní mezníky v dějinách židovské komunity v Olomouci: 1180/1403–1454 usazování prvních Židů ve městě, existenci středověké židovské komunity, vyhnání Židů z Olomouce a ostatních moravských královských měst; 1454–1848 krátkodobé pobyty židovských obchodníků na olomouckých předměstích a nelegální dlouhodobé pobyty uvnitř hradeb; 1848–1918 návrat, obnova, rozvoj židovské komunity, integrace do většinové společnosti a výrazné zapojení do ekonomických, kulturních i politických struktur města; 1918–1939 konjunktura a výraznější stratifikaci geografické a také jazykově-kulturní, respektive národnostní struktury židovské populace po vzniku samostatného Československa, lokálně po vzniku tzv. Velkého Olomouce; 1939–1945 změny v době druhé světové války v důsledku stupňovaných protižidovských restrikcí po nacistické okupaci Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939, vrcholících transporty v roce 1942; 1945–1948–1989 poválečná obnova Židovské náboženské obce a její okleštěná existence v době pokračujících protižidovských represí komunistického režimu; 1989–2021 proměny židovské populace od sametové revoluce do současnosti.
Nejstarší dvě sledovaná období obsahují data především z publikovaného výzkumu a z minima archivních pramenů. Základním zdrojem prostorové a kvantitativní analýzy pro období 1848–1918 a 1918–1939 se stala data z úředních sčítání lidu pro Olomouc-město ve vybraných signálních ročnících 1857, 1880, 1890 a 1921. V období druhé světové války 1939–1945 vychází prostorová analýza primárně z nepublikovaného Seznamu transportovaných osob židovského původu dle norimberských zákonů, zpracované Židovskou obcí Olomouc. Jako kontrolní byla využita data z Židovských matrik a digitalizovaných databází obětí holokaustu. Geolokace dat byla provedena s využitím historických mapových podkladů a adresářů (viz Metodika).
Všechna data obsažená v datasetu jsou opatřena odkazy na zdroje.
-
Metodika zpracování dat
-
Data získaná hloubkovým výzkumem archivního a publikovaného pramenného materiálu a rešeršemi dosud publikovaných poznatků k dějinám židovské komunity v Olomouci pro sledované období 1180–2021 byla využita pro geoprostorovou analýzu intra – a interurbánní migrace židovského obyvatelstva a kvantitativní analýzu socioekonomické struktury a socioekonomické struktury židovské komunity a jejího postavení v rámci olomoucké městské společnosti a dále národnostního, respektive jazykově kulturního rozvrstvení židovského obyvatelstva Olomouce v období let 1180–2021.
Pro dvě nejstarší období s minimem pramenného materiálu se geoprostorová analýza opírala logicky z větší části o data z publikovaného výzkumu. Zatímco mapa v prvním sledovaném období 1403–1454 vizualizuje až první lokalizované středověké židovské osídlení Olomouce (Bretholz 1934; 1935; Spáčil, 1982), dataset obsahuje dostupné údaje o existenci židovské komunity v Olomouci sahající až k roku 1180 (Horowitz, 1963; Visi, 2015), tedy do doby před založením města (1253; Nešpor, 1998). K dispozici jsou popisné údaje o nekompaktní středověké zástavbě, synagoze a hřbitovu (Soukup, 2013, 2019; Nešpor, 1998; Bláha, 2001), získané z publikovaného archeologického průzkumu (Sedláčková, 2002) a z publikovaných archivních pramenů, Olomouckého židovského registru (Kux, 1905) a Sbírky archivních listin města Olomouce (Spáčil, 1998).
V období 1454–1848, kdy Židé v královském městě Olomouc legálně bydlet nesměli, evidujeme na základě údajů získaných z výzkumu omezeného množství archivních materiálů (SOkA, Rkp. 164) a dosud publikovaných informací (Spáčil, 2006; Viktořík, 2007; Tichák, 2000), porovnaných s historickými mapovými podklady (Plán Olomouce 1771, Plán Olomouce 1820-1830), zájezdní hostince na olomouckých předměstích, ve kterých se cca od poloviny 17. století zdržovali židovští obchodníci. Dataset obsahuje i popisná geolokalizovaná data k modlitebnám, které byly zřizovány při pohostinstvích, jejichž nájemci a později i provozovateli se Židé stávali (Melotík, 2006). Dataset obsahuje také data z oficiálních zjištění policejních šetření (Soupis majitelů olomouckých domů z let 1792 a 1828, SOkAO), svědčící o nelegálních dlouhodobých pobytech Židů v měšťanských domech uvnitř hradeb.
V obdobích počínaje rokem 1848, byla pro potřeby prostorové a kvantitativní analýzy v mapě zvolena jako základní zdroj data z operátů úředních sčítání lidu, pro Olomouc–město jsou dostupná od roku 1857. Vzhledem k velkému množství obsažených dat byly pro analýzu zvoleny pouze signální ročníky: pro období 1848–1918 roky 1857, 1880 a 1890 (Oficiální sčítání lidu pro Olomouc-město 1857, 1880 a 1890, SOkAO), protože příznačně odrážejí skokový nárůst židovské populace po roce 1848 a turbulentní rozvoj komunity na konci 19. století; pro meziválečné období 1918–1939 je určujícím sčítání z roku 1921 (Oficiální sčítání lidu pro Olomouc-město 1921, SOkAO), reflektující změny po vzniku Československa. Pro potřebu analýzy socio-ekonomické struktury židovského obyvatelstva v tomto a předchozím sledovaném období byly z důvodu omezení sčítacích operátů, které klasifikují ekonomickou činnost pouze podle odvětví, vytvořeny navíc kategorie profesí, uvedené v přehledu v samostatné záložce (list ZAMĚSTNÁNÍ). Kontrola neúplných nebo rozporných údajů napříč sčítacími operáty byla provedena s pomocí dochovaných Židovských matrik (Židovské matriky pro Olomouc, NA) a adresářů pro sledované období (Adress-Buch, 1859/1895; Adolphs Adressenanzeiger, 1911/1913; Adresář Velké Olomouce a okresu, 1921, 1938). Orientaci a ověření usnadňují odkazy na konkrétní digitalizáty dostupné online.
Pro období druhé světové války 1939–1945 byl jako hlavní zdroj využit nepublikovaný Seznam transportovaných osob židovského původu podle norimberských zákonů, vedený Židovskou obcí Olomouc. Seznam vychází z údajů uložených v Památníku Terezín a obsahuje základní informace o osobách, které byly z Olomouce a okolí deportovány na základě židovského původu podle tehdejších protižidovských nařízení. V červnu a červenci 1942 bylo z Olomouce vypraveno pět transportů s označením AAf, AAg, AAm, AAo a AE7. Celkem jimi bylo deportováno 3507 osob z města a jeho okolí. Databáze obsahuje následující údaje: jméno, příjmení, datum narození, adresa posledního bydliště před deportací, čísla prvního a druhého transportu (Terezín / konečné místo deportace), registrační čísla, registrační čísla v Terezíně, místo deportace (např. Malý Trostinec, Treblinka), datum úmrtí (je-li známo) a případné místo osvobození. Pro účely prostorové analýzy v mapě byla ze zdrojové databáze využita pouze data vztahující se k poslednímu místu pobytu v Olomouci před deportací. Ta jsou doplněna o údaje z dalších archivních materiálů (Roční výkazy Židovské obce náboženské v Olomouci z let 1932–1941, SOkAO; Výsledky voleb do výboru ŽNO z 26. 9. 1932, SOkAO; Manipulační seznam, 1945, AŽMP). Pro kontrolu rozporných a chybějících údajů byly využity digitalizované Databáze obětí holokaustu Terezínské iniciativy (Holocaust.cz) a Centralní databáze jmen obětí šoa památníku Yad Vashem v Jeruzalémě (The Central Database of Shoah Victim´s Names).
U dvou nejmladších sledovaných období 1945–1989 a 1989–2021 podléhají data zákonu č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, a v datasetu tedy obsažena nejsou. Mapa uvádí pouze statistické údaje o počtu obyvatel, kteří se hlásí k židovskému vyznání (ELBELOVÁ, 2017; KLENOVSKÝ–PAPOUŠEK, 1998; TRAPL, 1972).
Pro potřeby kartografické vizualizace byly všechny adresy a popisná data geolokalizovány. Zatímco část adres ve zdrojových datech byla totožná s dosud existujícími adresami, u dnes již zaniklých adresních bodů nebo neadresně určených údajů došlo k manuální lokalizaci záznamu v datasetu s využitím historických map pro daná období (Plán Olomouce 1771, Plán Olomouce 1820-1830, Velký Olomouc 1923/1930; Kšír, 1935; Dubový, 1940; Dubový 1946; Otruba, 1939; Tichák, 2009; Spáčil 2005), do nejpravděpodobnější polohy (např. umístění čísla popisného 14 mezi budovy s číslem popisným 12 a 16 či dle znalosti polohy dané instituce z dobových plánů) zadáním příslušných zeměpisných souřadnic. K převodu původních názvů ulic na názvy ulic současných posloužil Lexikon olomouckých ulic (Tichák, 2009). Dataset tak obsahuje jak původní adresy či popisné údaje, tak adresy současné, v některých případech i zeměpisné souřadnice.
Databáze byla za účelem sestavení kartografické reprezentace ve formě stolní tištěné a digitální mapy následně převedena do formy geodat v prostředí geografického informačního systému (GIS). S využitím několika metod prostorové (metoda bodových a plošných znaků, bodové a liniové kartodiagramy) i atributové vizualizace (graf, srovnávací diagram, wordcloud) bylo provedeno množství překryvných analýz a kroků vedoucích k výsledné podobě mapy.
-
Prameny
-
Operáty úředního sčítání lidu pro Olomouc-město z let 1857, 1880, 1890, 1921. Státní okresní archiv Olomouc (SOkAO), fond M 1-1, Knihy, Olomouc, inv. č. 3972, 3999, 4014, 414), v digitalizované podobě dostupné online: https://digi.archives.cz/da/index.jsp?
-
Soupis olomouckých domů a jejich majitelů, ubytovávajících Židy k 4. 7. 1792 a k
11. 12. 1828. SOkAO, M1-1, Archiv města Olomouce (AMO), Reg. 1786-1873, kart. 904, 905.
-
Židovské matriky pro Olomouc. Národní archiv (NA) Praha, fond HBMa, Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, Olomouc, inv. č. 1460, 1461 matriky zemřelých (úmrtní knihy), inv. č. 1463, matriky narození, oddavků a zemřelých), [online], dostupné z: https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=a4dcbd500d4a5e66a63662159811f28a
-
Manipulační seznam. Archiv Židovského muzea v Praze (AŽMP). Židovská náboženská obec Olomouc po roce 1945, Manipulační seznam, Knihy 42. Dům Komenského 7 - nájemníci opravy 1960-1994. zn. Prům. 110-1969.
-
Roční výkazy Židovské obce náboženské v Olomouci z let 1932–1941. SOkAO, AMO, registratura 1920–1940, Židovská obec náboženská, inv. č. 46, k. 106. (Roční výkazy obce: 1932–1941).
-
Výsledky voleb do výboru ŽNO z 26. 9. 1932, IV. kandidátní listina: Židovská hospodářská strana; volby do výboru ŽNO z 20. 10. 1936, III. kandidátní listina: strana Sionistická. SOkAO, M 1-1, AMO, Reg. 1786-1873, kart. 452.
-
Povolení ke zřízení židovského hřbitova dle podmínek ženijního ředitelství z 5. 5. 1867. SOkAO,
M 1-1, AMO, Reg. 1786-1873, kart. 654.
-
Holocaust.cz. Databáze obětí a dokumentů holokaustu. Institut Terezínské iniciativy, [online], dostupné z: https://www.holocaust.cz/.
-
Nepublikovaný Seznam transportovaných osob židovského původu dle norimberských zákonů, Židovská obec Olomouc (ŽOO).
The Central Database of Shoah Victim´s Names. Yad Vashem, The World Holocaust Remembrance Center, [online], dostupné z https://collections.yadvashem.org/en/names.
-
Archivní mapy (ČÚZK, https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html)
-
Historické mapy pro Olomouc z let 1771, 1820-30, 1890 (SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, sign. I/7, sign. IX/23, sign. XXXIX/64).
Polní náčrty pro Olomouc-město duben až říjen 1939. Zdeněk Otruba, soukromá sbírka.
-
Návrh základního plánu upravovacího a zastavovacího, podklad: Městský stavební úřad v Olomouci, ing. Josef Šejna, arch. Max Urban, 1923, RR; upravovací plán v Praze, v únoru 1930. SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, sign. XXXII/2b.
-
Neuester Plan der Königlichen Hauptadt Olmütz. Olmütz bei Joh. Neugebauer, Druck v. F. Schier in Prag, SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, sign. III/17.
-
Plan der Koeniglichen Hauptadt Olmütz, mit den neuen Orientierungsnummern den alten Hausnummern (Grundbuchsnummern) und den gassen-Benennungen.
Lith. Verlag v. F. Domek, Olmütz, Elisabethstrasse 3. SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, sign. IX/20.
-
Plán města Olomouce. Navrhl Ing. Jos. Kšír, nákladem knihkupce Vojtěch Šebestíka v Olomouci. SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, sign. III/22.
-
Plán města Olomouce, kreslil Lad. Dubový, tisk Grafiea Olomouce, nákladem R. Prombergra, 1946. Příloha k tisku: Plán města Olomouce (s novými názvy ulic). SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, neinventarizováno.
-
Stadtplan von Olmütz, Gezeichnet von L. Dubový, Verlag Adolph u. Katzer.
Příloha k tisku: Stadtplan mit Strassenverzeichnis der Hauptstadt Olmütz. 1940 SOkAO, M 8-26, Sbírka map a plánů, neinventarizováno.
-
Adress-Buch der königlichen Hauptstadt Olmütz und ihrer Vororte. Olmütz 1859/1895.
-
Adolphs Adressenanzeiger der kgl. Hauptstadt Olmütz, der Vororte und der Stadt Neugasse. Olmütz 1911/1913.
-
Adresář Velkého Olomouce a okolí. Olomouc 1921.
-
Adresář Velké Olomouce a okresu. Olomouc 1938.
-
BRETHOLZ, Berthold. Quellen zur Geschichte der Juden in Mähren von XI. bis XV. Jhrdt. (1067-1411). Praha 1935, č. 461.
-
HOROWITZ, S., ed. Machzor Vitry. Jerusalem: Aleph Publishing Co., 1963.
-
KUX, Hans, ed. Statistisches Jahrbuch der königlichen Hauptstadt Olmütz III. 1896-1899. Olmütz 1901.
-
MÜLLER, Willibald. Statistisches Jahrbuch der königlichen Hauptstadt Olmütz herausgegeben von Gemeinderath I. Einleitungsband. Olmütz 1888.
-
SPÁČIL, Vladimír, ed. Nejstarší městská kniha olomoucká (Liber actuum notabilium) z let 1343–1420. Olomouc 1982, č. 695, s. 105.
-
SPÁČIL, Vladimír. Sbírka listin Archivu města Olomouc 1261-1793: inventář. Olomouc: Státní okresní archiv, 1998, č. 206, s. 117.
Teoretická díla věnující se tématu
-
BARÁNEK, Daniel. Překračování hranic ghetta: Židovská migrace v Hranicích a Lošticích. Židé a Morava XXVI, Muzeum Kroměřížska, 2018, s. 7–42. ISBN: 978-80-85945-80-5.
-
BARÁNEK, Daniel. Židovská společnost v Olomouci mezi liberalismem a sionismem, Židé a Morava XV, Muzeum Kroměřížska, 2018, s. 88–95. ISBN: 978-80-85945-55-3.
-
BLÁHA, Josef. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc: Memoria, 2001. ISBN 80-85807-16-5.
-
ELBELOVÁ, Gabriela, ed. Olomoucká synagoga: 1897–1939. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017. ISBN 978-80-88103-19-6.
-
GOLD, Hugo, ed. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brün: Jüdischer Buch- und Kunstverlag, 1929; BONDY, Bohumil a František Ivan DVORSKÝ, eds. K historii Židů v Čechách, na Moravě a v Slezsku 906-1620. I. Praha: Bohumil Bondy, 1906, xi.
-
KLENOVSKÝ, Jaroslav a Miroslav PAPOUŠEK. Židovská obec v Olomouci. Historie, osobnosti, památky. Olomouc: Židovská obec, 1998. ISBN 80-238-2121-0.
-
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Nedochované památky židovské kultury Moravy a Slezska. Hřbitovy. Brno 2003. ISBN 80-239-2274-2.
-
NEŠPOR, Václav. Dějiny města Olomouce. In: Vlastivěda moravská II. Místopis. Brno: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-343-8.
-
ROZENBLIT, Marsha L. Jews, German Culture, and the Dilemma of National Identity: The Case of Moravia, 1848-1938. Jewish Social Studies [online]. 2014, 20(1), 77-120 [cit. 2022-02-24]. ISSN 00216704. Dostupné z: doi:10.2979/jewisocistud.20.1.77
-
SEDLÁČKOVÁ, Hedvika. Výsledky archeologického výzkumu v areálu bývalého Jezuitského konviktu v Olomouci. In: MAČÁKOVÁ, Jana et al. Jezuitský konvikt. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, s. 201-219. ISBN: 80-244-0521-0.
-
SOUKUP, Daniel. K sekundárnímu užití židovských náhrobků v Olomouci: kapitola z dějin protižidovských perzekucí v pozdním středověku. In: Epigraphica & Sepulcralia. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha: Artefactum, sv. 8, 2019, s. 405-427.
ISBN 978-80-8828-17-1.
-
SOUKUP, Daniel. The Alleged Conversion of the Olomouc Rabbi Moses in 1425: Contribution to the Host Desecration Legends in Mediaeval Literature. Judaica Bohemiae XLVIII – 1.
Praha: Židovské muzeum v Praze, 2013, s. 5–38. ISSN 0022-5738.
-
SPÁČIL, Vladimír, ed. Wilhelm Nather, Kronika olomouckých domů. Díl 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-0990-9.
-
SPÁČIL, Vladimír, ed. Wilhelm Nather, Kronika olomouckých domů. Díl 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1272-1.
-
TICHÁK, Milan. Lexikon olomouckých ulic. Olomouc 2009. ISBN 978-80-87274-02-6.
-
TICHÁK. Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7.
-
TRAPL, Miloslav a kol. Historický místopis politického okresu Olomouc – město 1848-1960. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1972.
-
VISI, Tamás. Words of Power: Studies in Rabbinic Authority and Literature. Judaica Olomucensia VI. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, s. 20-21. ISBN 80-244-4364-3.
-
Zdroj financování
-
MŠMT ČR udělenou UP v Olomouci (IGA_FF_2021_026)
-
Popis vytvořil/a
-
Ivana Cahová
-
Datum vytvoření popisu
-
2025-05-05